• Etika, etiketa, společenské přednosti
   
• Společenské a firemní události, dress code
   
• Základy stolování, založení tabule, sestavení menu
   
• Obchodní jednání, firemní kultura, specifika mentalit
   

Již v nejstarších dobách, kdy začala vznikat lidská společenství, musela existovat určitá pravidla vzájemného soužití. Ta se postupem času měnila v souvislosti např. s přijatým náboženstvím, hromaděním majetku, změnou klimatu či lidskými potřebami. Postupem doby mnohé staré zvyklosti zmizely, jiné přibyly či se určitým způsobem modifikovaly. Nauka o etickém chování dosáhla svého růstu v novověku s vrcholem na panovnických dvorech v 18. století. Na počátku 20. století se u nás proslavil ceremoniář presidenta Masaryka J. Guth-Jarkovský, který vydal "Společenský katechismus". Dnešní člověk tráví spoustu času ve společnosti, proto je nutné dodržovat určitá společenská pravidla. Společenská výchova nás učí rituálům, obřadům, které vykonáváme ve styku s jinými lidmi.

V osobním, ale hlavně v profesním životě se obvykle jedinec zúčastní některé ze společenských akcí, kam patří akce pracovní (obchodní). Podrobněji se seznámíme s významem a historií jednotlivých společenských akcí spojených s konzumací jako jsou recepce, bankety, rauty, koktejly, číše vína, odpolední čaje, party, mejdany, pikniky a garden party. Tyto akce se liší jednak důvodem konání a potažmo jejich náplní, dále denní dobou, jídlem a pitím či délkou jejich konání. Druh oděvu (dress code) může být uveden na pozvánce na akci, ale také nemusí. Významnou roli hrají také vizitky. Dojem se může udělat jen na poprvé a správné chování a správný oděv ovlivní úsudek kolegů i obchodních partnerů. Důležité je také naučit se principy chování různých mentalit.

Způsob konzumování tuzemských jídel je obvykle všem dobře známý, horší je to např. s příborem u francouzských palačinek, italských špaget a nejhorší bývá situace při konzumaci různých exotických jídel, která jsou dnes již dostupná (jako jsou např. ústřice, šneci, krevety a jiné). Důležité je naučit se také správné pořadí chodů v menu (např. zda-li dříve polévku či teplý předkrm) a správný sled nápojů (např. zda-li dříve víno červené či bílé) v menu a dbát na základní pravidla výběru nápojů ke konkrétním pokrmům (např. zda-li k chřestu bílé, růžové či červené víno) a správně sestavit menu dle daných omezujících kritérií. Pravidla správného stolování nejsou v dnešní době již tak striktní, jak tomu bývalo dříve, přesto je nutné zásadní pravidla stolování respektovat (chování u stolu, správné držení příborů, správné založení tabule atd.).

Termín firemní kultura je součástí pojmu firemní identita, která zahrnuje jak prvky vnitřního prostředí firmy, tak také jeho okolí. Můžeme ji rozvrstvit do několika rovin. Základem jsou firemní hodnoty, dále firemní rituály, osobnosti společnosti a firemní symboly, které společnost prezentují vně firmy. Dále se seznámíme s atributy „zdravé podnikové kultury“. Obchodní jednání se mohou konat ve firmě či vně firmy, ale vždy je zapotřebí jednání naplánovat a organizačně připravit. Důležité je vyjasnit si místo, dobu jednání a program. Při jednání se zahraničním partnerem je nutné dbát na specifika jejich národní mentality. Klasifikaci národních mentalit prvně sestavil Geerth Hofstede, který vytvořil 4 základní dimenze členěné dle podřízenosti a nadřízenosti, dle feminity a maskulinity, dle individualismu a kolektivismu, dle preference či odmítání rizika. M. Bond a M. Minkov připsali později 5. a 6. dimenzi orientace na minulost, přítomnost a budoucnost a dimenzi požitkářství.